historesokola

 Koncem roku 1913 založila skupina mladých mužů z Plesné t.zv. "Volné sdružení tělocvičné", později v roce 1914 "Tělocvičnou jednotu Sokol Plesná, zprvu jako pobočku Sokola Velká Polom. Spolkovou místností se stal sál u Klosů. Prvním starostou byl zvolen Jindřich Palovský. Programem bylo provádět pravidelná tělesná cvičení, veřejná vystoupení, večírky, zábavy a divadelní vystoupení. Také zřídit a provozovat vlastní českou knihovnu. Prvním a jediným nářadím byla hrazda vyrobená ze dvou dřevěných slopů a silné dřevěné tyče. Za každé cvičení /cvičilo se jen v neděli/ se vybíralo 10 haléřů, taktéž pokuty za každé nečeské slovo. Z vybraných peněz se pořizovalo další nářadí.

    V roce 1919 se plesenský Sokol osamostatnil a začal zakládat své pobočky. Postupně v Martinově, Třebovicích, Děhylově a Dobroslavicích. V listopadu 1919 vstoupila do Sokola první žena Anna Klosová a začaly cvičit žáčky. V r. 1924 byl odkoupen od hraběte Wilczka část lesa na Žižkově, kde do dvou let bylo zřízeno hřiště. Zásluhou zdejších učitelů Figaly a Magery a náčelnice Františky Vítečkové došlo k vzestupu činnosti jak cvičební, tak i divadelní. Během okupace byla veškerá činnost Sokola zakázáná a majetek zkonfiskován. Přesto byla činnost zachována, ale pod hlavičkou místního požarního sboru. Po osvobození r. 1945 byl vytvořen "Národní tělovýchovný výbor", který slučoval organizace Sokol, Orel a DTJ.

    V roce 1946 se Sokol osamostatňuje. V létech 1946 - 1948 byly navázány družební styky s městy Roudnice n. L. a Brno I. V roce 1948 došlo k sjednocení veškeré tělovýchovy do t.zv. "Sjednocené tělovýchový". U nás však zůstal název "Tělovýchovná jednota Sokol Plesná. Tím zanikl historický význam Sokola. Mimo každoroční veřejná cvičení byly konány společenské plesy a od r. 1958 i dětské plesy. Na druhé spartakiádě 1959 cvičilo od nás v Praze 53 cvičenců. Snahou členů bylo mít vlastní "stánek". V roce 1961 byl sál u Klosů dán Sokolu do užívání. Ten byl v roce 1966 uzavřen, jelikož byl v dezolatním stavu. Pak se cvičilo u Klímů na Nové Plesné. V roce 1971 přes veškerá složitá jednání se započalo se stavbou nové tělocvičny. Stavba byla prováděná v akci "Z" /zvelebení obce/ a v r.1976 předána do užívání. Provoz však byl neunosný a pro stoupající ceny energie a plynu na vytápění Sokol nebyl schopen toto finančně utáhnout. Proto byla budova předána do užívání Školskému úřadu Ostrava, nyní se o provoz stará Dům dětí a mláděže O.-Poruba. Další starostí bylo koupaliště /předáno do užívání Sokolu r.1963/, které bylo v dezolatním stavu a přes všechnu snahu zisk nepokryl výdaje. Nakonec r. 1982 městský hygienik zakázal provoz. Třetím objektem bylo hřiště na Žižkově. V létech 1980 - 1982 byl postaven nový zděný povilonek a r. 1994 i sociální zařízení. V průběhu posledních let zajistili členové, že hřiště, za okupace zkonfiskované, nepřešlo po osvobození zpět Sokolu Plesná. Muselo se proto vést zdlouhavé jednání o jeho navrácení.

    Sokol patří v obci k nejaktivnějším. I když dnes už nepořádá veřejná cvičení jako dříve, vyvíjí jinou aktivní činnost. Pořádá každoročně cyklistickou akci Plesenská stezka, oblíbený letní tábor pro dětí, vánoční turnaj v badmintonu, sálové kopané a jiné. Nejaktivnějším oddílem je badminton, pak oddíl odbíjené a sálové kopané. Sokol nezapomíná na společenskou stránku. Každoročně pořádá společenský ples i dětský maškarní ples pro dětí, které jsou velice navštěvovány.

    Nejdůležitější je, aby Tyršovo heslo "Ve zdravém těle zdravý duch" platilo i pro příští generaci.