Úvod O nás

O nás

Koncem roku 1913 založila skupina mladých mužů z Plesné tzv. „Volné sdružení tělocvičné“, později v roce 1914 „Tělocvičnou jednotu Sokol Plesná, zprvu jako pobočku Sokola Velká Polom. Spolkovou místností se stal sál U Klosů a prvním starostou byl zvolen Jindřich Palovský. Programem bylo provádět pravidelná tělesná cvičení, veřejná vystoupení, večírky, zábavy a divadelní vystoupení, také zřídit a provozovat vlastní českou knihovnu. Prvním a jediným nářadím byla hrazda vyrobená ze dvou dřevěných sloupů a silné dřevěné tyče. Za každé cvičení (cvičilo se jen v neděli) se vybíralo 10 haléřů, taktéž byly pokuty za každé nečeské slovo. Z vybraných peněz se pořizovalo další nářadí.

 

V roce 1919 se plesenský Sokol osamostatnil a začal zakládat své pobočky; postupně v Martinově, Třebovicích, Děhylově a Dobroslavicích. V listopadu 1919 vstoupila do Sokola první žena Anna Klosová a začaly cvičit žačky. V r. 1924 byla odkoupena od hraběte Wilczka část lesa na Žižkově, kde do dvou let bylo zřízeno hřiště. Zásluhou zdejších učitelů Figaly a Magery a náčelnice Františky Vítečkové došlo k vzestupu činnosti jak cvičební, tak i divadelní. Během okupace byla veškerá činnost Sokola zakázána a majetek zabrán. Přesto však činnost pokračovala, ale pod hlavičkou místního požárního sboru.

 

Členové TJ Sokol Plesná, 1931

 

Po osvobození roku 1945 byl vytvořen „Národní tělovýchovný výbor“, který slučoval organizace Sokol, Orel a DTJ. Roku 1946 se Sokol osamostatňuje. V létech 1946–1948 byly navázány družební styky s městy Roudnice n. Labem a Brno I. V roce 1948 došlo ke sjednocení veškeré tělovýchovy do tzv. „Sjednocené tělovýchovy“.

 

U nás však zůstal název Tělovýchovná jednota Sokol, přestože její kulturní význam, co se týče divadla, poněkud upadl. Došlo totiž k vytvoření Osvětové Besedy, která sdružovala všechny divadelníky obce, tedy i Sokola. Tělovýchova v obci vzkvétala a mimo každoroční veřejná cvičení byly konány i jiné akce pro veřejnost – například tradiční společenské plesy, dětské plesy a jiné. Na 1. spartakiádě v Praze roku 1955 cvičilo pět mužů z Plesné. Na 2. celostátní spartakiádě 53 cvičenců mužských i ženských složek. Na každé další spartakiádě až do té poslední v roce 1985 měla naše tělesná jednota své zastoupení díky obětavým cvičitelům – hlavně náčelníci Františce Vítečkové a náčelníku Ing. Jaromíru Kňurovi.

 

Kromě toho se na hřišti Žižkov pořádaly okrskové spartakiády s velkou účastí vlastních cvičenců z řad dětí, mládeže i dospělých. Pro svou činnost od počátku plesenský Sokol užíval sál místního hostince U Klosů. Ten mu sloužil až do roku 1970, kdy už byl v úplně havarijním stavu. Od tohoto roku se cvičilo v bývalém šenku hospody U Klímů na Nové Plesné. I přes omezený prostor a jiné potíže zde probíhalo cvičení mužských i ženských složek až do roku 1976.

 

V roce 1971 se po mnohaletých složitých jednáních započalo s výstavbou nové tělocvičny. Stavěla se v akci „Z“ (zvelebení obce) pod vedením MNV Plesná. V rámci uzavíraných závazků byly zde odpracovány brigádnicky spousty hodin většinou občanů, a to nejen členů TJ. V červnu 1976 byla tělocvična předána do trvalého užívání Sokolu Plesná. TJ tedy konečně měla svůj vytoužený stánek, ale v několika dalších letech se pro ni stával provoz této budovy neúnosné. Ceny energií, hlavně propan-butanu, jímž se vytápělo stoupaly – z původních 600 Kč/t na 4 500 Kč/t, což nebylo v silách TJ Sokol zajistit. Proto byla budova v roce 1992 předána do užívání Školskému úřadu Ostrava. Dnes se o provoz stará DDM Ostrava-Poruba.

 

Další starostí pro TJ Sokol Plesná byla (a vlastně dosud je) koupaliště, rovněž plesenskými občany vybudované v akci „Z“ na bývalém orelském hřišti. Jeho stavba probíhala od poloviny 60. let a občané zde dobrovolně odpracovali více než tisíc hodin. Přestože nebylo dokončeno, ve své době se zde rádi scházeli hlavně děti a mládež, mnohdy i dospělí, a to i z okolních vesnic.

 

MNV se roku 1963 rozhodl předat koupaliště k užívání TJ Sokol, čímž jí přibyly nemalé starosti. Nutno bylo zrekonstruovat kabinky převlékání, opravit dno bazénu, vystavět oplocení. Členové TJ zde vykonali spoustu práce. Náročný byl i běžný provoz, nastaly potíže s vodou a jiné problémy. Výtěžek však byl velice malý, často nepokryl ani nutné výdaje. V roce 1982 městský hygienik provoz ukončil, jelikož koupaliště nesplňovalo patřičné parametry. Pozemek bývalého koupaliště se stal majetkem Sokola rozhodnutím okresních orgánů v roce 1995.

 

Nejdůležitějším objektem ve vlastnictví TJ Sokol Plesná bylo v historii (a dosud je) hřiště na Žižkově. Zakoupeno bylo v roce 1924 avšak za okupace nacisty zkonfiskováno. Teprve v 90. letech minulého století se zjistilo, že vlastně Sokolu nepatří, neboť po válce nebylo formálně do jeho vlastnictví převedeno. Nikoho tehdy totiž nenapadlo, že majetek neprávem odebraný se automaticky nevracel vlastníkům zpět, pokud o něj nepožádali. Po dlouhých jednáních bylo nakonec hřiště Sokolu v roce 1994 vráceno.

 

V letech 1980–82 byl zde místo zchátralého dřevěného pavilonku brigádnicky postaven nový – zděný. V roce 1994 byly vybudovány zděné splachovací záchody, roku 1999 volejbalové hřiště tenisový kurt a cvičná tenisová stěna. Roku 2003 byla dokončena přestavba budovy pavilonku, v roce 2007 byly upraveny místnosti pro sezonní hospůdku a vedle ní postaveno kryté posezení.

 

Už předtím v roce 2001 proběhla generální oprava hřiště včetně odvodnění, zatravnění a nového vjezdu. Z velké části vše probíhalo svépomocí a členové pracovali spoustu hodin zdarma.

 

TJ Sokol patří v Plesné k nejaktivnějším spolkům, přestože náplň jeho činnosti je poněkud jiná než v minulosti. Nejaktivnějšími oddíly jsou badminton a sálová kopaná. Každoročně probíhá cyklistický závod Plesenská stezka, Oslava Dne dětí, společenské dětské plesy, letní tábory dětí. Členové TJ z velké části zajišťují účast v soutěžích Vesnických sportovních her. TJ se aktivně zapojuje i do celoobecních akcí – například Májové Plesné.

 

Nejdůležitější však určitě nadále je, aby Tyršovo heslo „Ve zdravém těle zdravý duch“ platilo i pro příští generace.